Podzimní voda - Lužnice

hele támhle ti plave loď... ve slušném znění byla tohle jedna z prvních slov U Ježka, když jsme s Atomíkem laxně pouštěli lodě ze svau na vodu a jedna se zcela sama rozhodla, že pojede vodu sama... Neměli jsme v plánu jí to dovolit a tak následovalo menší lovení uprchlé lodi. Po tomto malém fó-pá jak se říká jsme všichni vyrazili (včetně zelenáčů) vstříc prvnímu, o to však důležitějšímu jezu před Harachovkou... Tam mají výborné pífko a mlsíky k němu. Po té následovalo školení SBK na kormidelníka a pokus o mé cestování na háku v kanoi s MiMiKou, což nám moc nešlo a proto jsem před dalším jezem vystoupil, aby nedošlo k nějakému mimořádnému čachtání. O to lepší pak fotky jsou z jezu, který SBK projela stylem "na nic nesahám, voda ví, voda čaruje". Další posádky v pořadí aspoň do vody hrábly... Potě dozrál čas svačinku ala "vepřofka s chlebem" a například rumové pralinky, houba, pivko a jablíčka... Pak byla v naší lodi trošku vzpoura, což jsem vyřešíl 2km pěší chůzí podél řeky, zatímco SBK pádlovala. Následný jez na Lužničance řádně prověřil posádky, které si opět špatně najeli a následovalo velké šplouchání a cákaní a prstů odírání s následným lovením plechovek, pomazánky a kusů oblečení. Po občerstvení na Lužničance jsou události již méně přesné, dobře si pamatuji jen to že bylo zcela luxusní počasí... posuďte sami. Pro jarní vodu byl ale zcela jasně určeno, že každý má mít svoji vlastní loď...

Jo a abych nezapoměl 10 bodů má MiMiKa již v cca. 8:30 při čistění zubů. V průběhu cesty někdo taky hlásil "desítku" ale nikdo neudržel v paměti, kdo to vlastně byl :-(